O Zemění

Lubor Benda, *1967, Pardubice, Brno, Praha a od 2010 Horní Jelčany.

pobýval jako student i naopak na Fakultě výtvarného umění VUT Brno, FAMU, FFUK. Uměním se zabývá jako konzument odjakživa, jako autor od konce osmdesátých let. Práce nikdy neměly jednotný styl, dokonce ani žánr; oscilují mezi hudbou a obrazem, videem, novými médii, textem, sochou, programováním. Prolínají se jak vzájemně tak i s řemeslem a živobytím. Spojujícími prvky jsou recyklace, remix a opakující se pokusy o využití skromných prostředků k efektním výsledkům.

V uplynulých letech se autor účastnil skupinových i samostatných výstav v Praze, Brně, Bratislavě, Budapešti, Osnabrucku, Kuala Lumpuru, Bangkoku a San Franciscu.

Výstava je věnována kočkám, fraktálům, Jaromíru Korčákovi a Benoitu B. Mandelbrotovi.

V roce 1975 Mandelbrot vytvořil pojem fraktál a popsal tyto struktury v knize Les objets fractals, forme, hasard et dimension (V češtině Fraktály: Tvar, náhoda a dimenze). V tomto díle Benoît Mandelbrot navázal na článek Deux types fondamentaux de distribution statistique (vyšlo česky v roce 1941 ve Statistickém obzoru, r. 22, str. 171–222, pod názvem Přírodní dualita statistického rozložení) českého geografa, demografa a statistika Jaromíra Korčáka z roku 1938.

Během několika posledních let, díky vzrůstajícímu dostupnému počítačovému výkonu, nová generace matematiků a programátorů rozvinula původně plošné fraktály do třetí dimenze. Základem fraktálů jsou přírodní číselné řady, které pozorné oko uvidí všude kolem – krásným příkladem je třeba větvení lípy, nebo stonek i květenství řebříčku obecného (Achillea milefolium), podle jiné číselné řady jsou rozloženy planety v naší sluneční soustavě.
Nejznámější je je takzvaná Fibonacciho sekvence pozorovaná třeba ve větvení lip nebo slunečnicovém květu, určuje také poměry zlatého řezu a byla nepostradatelnou inspirací v renezančním umění.
Ve výstavě Zemění byly na jednoduchých číselných řadách založeny instalace(plechovky,programovatelné LED světlo, zvukový syntezátor s granuální syntézou) a složitější aplikací číselných řad byly obrázky.V jejich případě jde o tzv. fraktály, které jsou zajímavé samy o sobě, mimo jiné i tím, že u jejich zrodu stál český antropogeograf Jaromír Korčár. Dobrým úvodem do fraktálů je například článek na wikipedii,podrobnější historicko-matematické vysvětlení najdete na http://chaos.fraktaly.sweb.cz.