Do Zásmuk se pohodlně dostanete autobusem z Kolína, Kutné Hory či z Prahy (PID linka č. 381 ze Skalky).
Pokud vystoupíte z autobusu na Komenského nám. v centru města, dělí vás jen pár kroků od zámeckého areálu. Projdete branou a můžete se projít na nádvoří a v zámeckém parčíku. Interiéry zámku nejsou přístupné, ale přijdete-li do Zásmuk během letních měsíců, můžete navštívit výstavní prostory zámku ve vstupní věži, kde se konají výstavy výtvarníků našeho kraje a zhlédnout můžete i stálou výstavu o našem kraji i rodiště Šternberků. Otevřeno je o víkendech v červnu, červenci a srpnu v sobotu od 12 do 17 a v neděli 10 do 17 hodin.
Na místě dnešního zámku stála tvrz, která byla přeměněna na zámek, později byl zámek přestavován a je ukázkou vývoje různých stavebních stylů. Zámek je od náměstí oddělen vstupním patrovým křídlem hospodářského dvora s vysokou hranolovou čtyřpatrovou věží nad průjezdem. Věž je ozdobena šternberským znakem. V zámeckém parku se nachází přízemní barokní pavilon z doby kolem roku 1700, tzv. Rotta, zdobená uvnitř umělými krápníky, mušlemi a kamínky. Zámek vlastnili od roku 1637 do roku 1948 (kromě nucené správy 1942-45) Šternberkové. V roce 1992 jej převzala F. Diana Šternberková jako restituci, zámek se postupně opravuje.
Vycházíte-li zpět na náměstí, vlevo v parku se nachází farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na tomto místě stával kostelík s obdélníkovou lodí a apsidou, který odborná literatura klade ještě do 10. století a tím dokládá prastarý původ osídlení Zásmuk. V době baroka byl k této kapli přistavěn další kostel, z něj se dochovala pouze hranolová věž. Na konci 19 století byl kostel zrušen. Nynější stavba kostela pochází z let 1900-1903. Je to pseudoslohová stavba podle plánů stavitele J. Krcha. Nedílnou součást areálu tvoří barokní mariánské sousoší. Je to sochařská práce z pískovce z doby kolem roku 1700 z 18. století pochází také socha sv. Jana Nepomuckého, kterou najdete v parku před školou (stačí přejít silnici).
Když jdete ven z města severním směrem (asi 1km), projdete lipovou alejí ke kapli Narození P. Marie v Lipkách. Nechal ji vybudovat hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka jako poděkování za odvrácení morové nákazy. Při kapli bývala kdysi poustka, v níž se zdržoval poustevník Elgerius Sokol Zasmučan, bratr řádu sv. Františka.
Vrátíte-li se stejnou cestou zpět na Komenského náměstí a pokračujete-li dále mírně do kopečka Havlíčkovou ulicí, po pravé straně silnice, neminete klášter a kostel sv. Františka Serafínského.
Založil jej hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka pro bratry řádu sv. Františka. Se stavbou bylo započato v roce 1691, byla dokončena v roce 1694, a tak mohl 1. srpna téhož roku i klášter benedikovat opat sedleckého kláštera. V den pouti pak byla uspořádána slavnost uvedení řeholníků do vysvěcené budovy. V klášteře pak bývalo kolem 25 bratří.
V roce 1698 byla k východnímu bloku přistavěna kaple sv. Antonína. Kostel je jednoduchá barokní stavba bez věže, barokní je také uvnitř uspořádání-výzdoba oltářů, obrazy, lavice i zpovědnice. Hlavní oltář je postavený téměř v celé výšce presbytáře. Tento kostel patří k nejvýznamnějším barokním stavebním památkám v okolí.
V roce 1785 byl v Praze zrušen klášter sv. Anežky, místo posledního odpočinku Jaroslava ze Šternberka, vítěze nad Tatary v roce 1241. Rodina Šternberků měla velký zájem na převezení jeho ostatků i s náhrobním kamenem. Za tímto účelem byla pod klášterem vybudovaná krypta. V Anežském klášteře však žádné ostatky nebyly nalezeny, a proto byl do zásmuckého kláštera převezen jen náhrobek. Do krypty byly později uloženy ostatky dalších členů šternberské rodiny. Klášter nesloužil pouze duchovnímu životu bratří.
V době památné bitvy u Kolína v roce 1757 bylo v konventu ošetřováno na 600 raněných, mezi nimi i kníže Slam. Také za války s Pruskem, v roce 1778 bylo do Zásmuk přivezeno hodně raněných, o které pečovali františkáni.
V letech 2. světové války byli v konvetu internováni kněží nepohodlní německým okupačním orgánům. Vystřídalo se jich tady 76, někteří odtud byli posláni do Terezína, do Dachau a někteří zde zemřeli.
V noci z 13. na 14. dubna 1950 byl zásmucký klášter, stejně jako ostatní kláštery v Čechách, zrušen a velmi cenná knihovna odvezena v bednách neznámo kam. Budova kláštera byla předána národnímu výboru na byty.
V roce 1991 dostali františkáni devastovaný klášter zpět. Dnes jej spravuje děkanství v Zásmukách, postupně jej opravuje (podle finančních možností). Klášter i klášterní kostel je běžně veřejnosti nepřístupný, konají se zde jen pohřby a několikrát do roka koncerty. V kostele je výborná akustika.
Pokud byste se chtěli vydat po stopách zásmuckých rodáků, můžete začít pár kroků od kláštera.
Na Kmochově náměstí se nacházejí dva přízemní tzv. nerudovské domky, č. p. 34 a 35, v jednom se narodil tatínek básníka Jana Nerudy a v druhém strávil 2 roky svého raného dětství sám básník. Žádné připomenutí však na domcích nenaleznete.
Několik kroků odsud je vchod do Polákovy ulice, která je rovnoběžná s Havlíčkovou ulicí, je to nejstarší ulička ve městě a v levé řadě naleznete domek pamětní deskou. Zde se narodil obrozenecký básník Milota Zdirad Polák (1788-1856), autor sbírky Vznešenost přírody a prvního českého rozsáhlejšího cestopisu Cesta do Itálie.
Zapomenout nesmíme ani na nejznámějšího zásmuckého rodáka hudebního skladatele a kapelníka Františka Kmocha ( 1848- 1912 ). Kmoch prožil v Zásmukách jenom dětství, ale tehdejší zásmucký obrozenecký kulturní život a péče jeho učitele, který v něm rozpoznal a rozvíjel jeho nevšední hudební talent, se staly základem a inspirací jeho celoživotní hudební práce. Pamětní desku naleznete na Kmochově rodném domku v ulici Vyšehrad a na zdejší sokolovně, která se nachází vlevo při hlavní silnici na Kolín.
Nenáročnou procházku po Zásmukách můžete zakončit dobrým jídlem či pitím v některé zdejší hospůdce, ve městě je k dispozici i ubytování.
Z Komenského náměstí můžete vyjít nebo vyjet na kole na výlet do Kouřimi – do idylického historického městečka. Celou cestu vás povede naučná stezka Zásmuky – Kouřim. Úvodní panel s důležitými základními informacemi a mapkou najdete na Komenského náměstí u autobusové čekárny, cesta je fyzicky nenáročná, je dlouhá 9 km, je vedena podle potoka, ve Vlčím dole se nachází barokní most, který je na seznamu kulturních památek – v jeho blízkosti jsou zbytky mlýna a hájovny. Další barokní most najdete u Toušic. Cesta vás dovede do Kouřimi na náměstí. V městě můžete navštívit regionální muzeum, Muzeum lidových staveb, archeologickou lokalitu Stará Kouřim a řadu dalších pamětihodností. Zpět se můžete vrátit i po silnici (asi 10 km).
Připomínáme, že zámek má turistickou známku (No. 518), koupit ji můžete na městském úřadě, v městské knihovně a během letní sezóny na zámku. Při svém cestování můžete ze Zásmuk pokračovat autobusem do Kolína nebo Kutné Hory.
Těšíme se na vaši návštěvu a doufáme, že putování po našem kraji obohatí vaše znalosti české historie a bude vám příjemným zážitkem.
Město Zásmuky