Právo užívat obecní symboly bylo v roce 1990 obcím Česka přiznáno zákonem o obcích. Zatímco do roku 1990 mohla znak užívat pouze města, zákon o obcích v současné podobě (§ 34a) umožňuje užívat komunální symboly všem obcím i krajům ČR. Každá obec má právo si navrhnout vlastní grafické symboly, projednat jejich přijetí v obecním zastupitelstvu a následně požádat Poslaneckou směmovnu Parlamentu ČR o jejich schválení. Návrhem se pak zabývá parlamentní heraldická komise, která jej posuzuje z hlediska ikonografie i heraldické kvality. Komisi se předkládá barevné vyobrazení znaku s odborným heraldickým (v případě vlajky vexilologickým) popisem a ikonografickým výkladem, zdůvodňujícím výběr figur a tinktur.
Heraldická komise posuzuje kvalitu znaku, může doporučit jeho úpravy a opravy, ale není oprávněna jej bez souhlasu obce měnit. Schválený návrh pak potvrzuje ještě parlamentní Výbor pro vědu, výzkum, kulturu, mládež a tělovýchovu. Posledním krokem konstituování obecního grafického symbolu je jeho symbolické udělení obci předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Grafická podoba všech schválených znaků a vlajek včetně odborného popisu (tzv. blasonu) je v elektronické podobě přístupná v Registru komunálních symbolů Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (REKOS; rekos.psp.cz).
Zásmuky získaly svůj znak zřejmě v souvislosti s někdejším povýšením na městečko v (uváděném) roce 1542, přestože není známo znakové privilegium, je v současnosti užívaná podoba znaku považována za historicky vydrženou a platnou.
Takto je proto znak kodifikován ve známé publikaci Jiřího Čarka: Městské znaky v českých zemích, Praha 1985. Zůstává však otázka správnosti tinktur, zvláště v případě figury orlice je-li skutečně olbramovická, stříbrno-červeně polcená se zlatou jetelovou pružinou (nekorunovaná či korunovaná) a ne v jiném historickém významu, odkazujícím například na římského a českého krále (později císaře) Ferdinanda I., který mohl roku 1542 Zásmuky (na přání Adama z Říčan coby vrchnosti) povýšit na městečko, jak bývalo právně obvyklé.
Pokud ovšem nedošlo k povýšení čistě jen z vůle Adama z Říčan a i proto (třeba) není královské privilegium dochováno a není ani jiná relevantní zmínka o podobě znaku (u něhož v minulosti kolísal i počet zobrazovaných věží). Velmi zvláštní je i to, že znak neobsahuje erbovní figuru pánů z Říčan (leknínový trojlist), neboť majitelem panství byl Adam z Říčan, ne jeho manželka (erbu orlice) i kdyby jejím prostřednictvím panství vyženil nebo koupil za její věnné peníze.
U každého znaku totiž platí, že jeho kresba se může autorskou stylizací v průběhu času měnit a proto i mírně lišit, ale blasonem závazně definovaná podoba zůstává (tj. všechny předepsané tinktury i ve vzájemné pozici a kompozici stanovené obecné figury) a musí být vždy takto důsledně dodržena.
Návrh vlajky pak představuje (u znaku s tzv. volnými obecnými figurami ve štítu) ideální a klasické heraldicko-vexilologické řešení, kdy je znak tzv. rozpuštěn do vlajkového listu o stranovém poměru šířky k délce 2:3 (dle státní vlajky České republiky). Taková vlajka je i pro laického uživatele plně identifikovatelná (poznatelná) svou shodou s podobou znaku.
Uprostřed modrého listu vlajky proto vidíme všechny (převedené) figury ze štítu znaku v příslušných (shodných) barvách. Na rozdíl od znaků se však nemluví o stříbrné a zlaté tinktuře kovu (jako na hmotově pevném štítě), ale bílé a žluté barvě (vlající) tkaniny.
Vzhledem k tomu, že naše město nemá symboly města uvedené v Registru komunálních symbolů, požádala rada města v čele se starostou města společnost ALERION s.r.o. Brno o vytvoření návrhu znaku a chybějící vlajky města tak, aby návrh mohl být předložen Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a následně parlamentní heraldické komisi k posouzení, schválení a následnému udělení symbolů městu. Pověřený heraldik pan PhDr. Zdeněk Kubík vytvořil odborný návrh, který předkládáme k nahlédnutí a případnému vyjádření občanů.
Městský znak a vlajka - náhled návrhu ke stažení zde
Návrh těchto symbolů bude předložen ke schválení na nejbližším zasedání ZM ke schválení. Pokud bude návrh ZM schválen, bude následovat zaslání žádosti o schválení symbolů do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.