Vyhledat v textu

Město Zásmuky
Drobečková navigace

Úvodní strana > Vlčí důl > Nápravná opatření

Nápravná opatření - možnosti a doporučení postupu

 

Vzhledem ke zjištěným koncentracím sledovaných kontaminantů v nesaturované i saturované zóně horninového prostředí a povrchových vodách, k místním přírodním poměrům a k možným způsobům budoucího využití území, byl návrh nápravných opatření zpracován v následujících variantách.

Nulová varianta (tedy neprovádění nápravných opatření ani pravidelného monitoringu) není vzhledem k charakteru lokality posuzována a nepovažujeme ji za vhodnou vzhledem k prokázané masivní migraci kontaminace z prostoru skládky.

 

Varianta 1 – Monitoring (Dobudování monitorovacího systému a pravidelný monitoring kvality podzemních a povrchových vod)

Odhad nákladů na realizaci varianty

Náklady na realizaci této varianty lze odhadnout jako jednorázové v rámci dobudování monitorovacího systému podzemních vod na cca 130–150 000 Kč bez DPH.

Roční náklady monitoringu ve výše uvedeném rozsahu představují náklady cca 250–300 000 Kč bez DPH. Tyto náklady zahrnují monitoring ve výše uvedeném rozsahu (14 objektů 4x ročně) včetně vyhodnocení. Předpokladem je, že po několika letech by rozsah a četnost monitoringu mohl být přehodnocen.

Z výše uvedených důvodu lze tuto variantu doporučit pouze jako přechodnou do doby zahájení jedné z variant nápravných opatření. Pokud by tato varianta byla zvolena jako trvalé řešení, nelze vyloučit v případě akutního zhoršení situace na lokalitě významné riziko ohrožení lidského zdraví a ekosystémů a tím nutnost provedení dalších nápravných opatření v časové tísni v havarijním režimu. Jako konečná varianta realizace nápravných opatření není doporučena.

 

Varianta 2 – Kompletní technické zabezpečení skládky (enkapsulace ohniska znečištění) s následnou rekultivací

Odhad nákladů na realizaci varianty

Náklady na realizaci této varianty lze odhadnout na 80–100 000 000 Kč bez DPH v závislosti na rozsahu terénních úprava a době stavebně-sanačního čerpání.

Tento odhad zahrnuje dobudování monitorovacího systému a provádění monitoringu podzemních a povrchových vod, kompletní technické zabezpečení skládky formou její enkapsulace s následnou rekultivací povrchových partií, stavebně-sanační čerpání po dobu 12 měsíců, zpracování etapových zpráv a závěrečné zprávy a aktualizaci analýzy rizik.

Tato varianta by byla jednoznačně nejvhodnější k eliminaci hlavních v současnosti prokázaných rizikových faktorů plynoucích z existence ekologické zátěže lokality i k eliminaci rizik plynoucích z další migrace kontaminace z tělesa skládky podzemními a povrchovými vodami. Z tohoto důvodu je považována pro danou lokalitu na základě současných zjištění za nejvhodnější variantu.

 

Varianta 3 – Částečné vymístění skládky –částečná enkapsulace; následná rekultivace

Odhad nákladů na realizaci varianty

Náklady na realizaci této varianty lze odhadnout na 230 – 350 000 000 Kč bez DPH zejména v závislosti na způsobu odstranění odpadů.

Odhad zahrnuje dobudování monitorovacího systému a provádění monitoringu kvality podzemních a povrchových vod, enkapsulaci výše uvedené části skládky, částečnou odtěžbu a odstranění vzniklých odpadů (při kalkulaci byla uvažována cena za odstranění odpadů v rozmezí 3 000–4 000 Kč/t), zásyp výkopu, průběžný sanační monitoring a technické zabezpečení skládky s následnou rekultivací.

Tuto variantu by bylo možno doporučit jako vhodnou pro zamezení všech významných rizik plynoucích z existence ekologické zátěže na lokalitě, nicméně stejného efektu lze dosáhnout realizací varianty č. 2 s výrazně nižšími náklady. Tato varianta tedy není z ekonomických důvodů doporučena.

 

Varianta 4 – Kompletní odstranění skládky s následnou rekultivací

Tato varianta předpokládá, že na lokalitě budou provedeny sanační práce kompletním vymístěním skládkového materiálu s následnou rekultivací.

Tato varianta by sice zaručila kompletní odstranění tělesa skládky, nicméně stejně jako ostatní varianty by nevyřešila existenci reziduální kontaminace údolní nivy.

Celkové množství odpadů by v případě realizace této varianty mohlo dosáhnout až 220 000 t (toto množství by bylo možné cca o 10–20 % snížit prováděním selektivní odtěžby). Při uvažované průměrné ceně za odstranění odpadů okolo 3 000 Kč/t by se celkové náklady na realizaci této varianty blížily částce minimálně 600-700 000 000 Kč bez DPH, což vzhledem k umístění lokality a popsaným rizikům nepovažujeme za odpovídající. Proto tato varianta není dále diskutována.

Tato varianta se nedoporučuje s ohledem na její extrémní finanční náročnost.

 

Závěr a doporučení fy Bioanalytika, zpracovatele Analýzy rizik

Rozsah průzkumných prací byl stanoven s cílem posoudit znečištění pocházející z bývalé skládky “Vlčí důl“ v Zásmukách a dosah migrace kontaminace. Pro získání poznatků o kontaminaci byl průzkum zaměřen na zjištění míry znečištění nesaturované i saturované zóny horninového prostředí, na zjištění míry kontaminace podzemních a povrchových vod. K tomuto byly využity následující práce:

geofyzikální průzkum, jehož úkolem bylo určení plošného rozsahu skládky a průběhu podloží, určení mocnosti a litologického charakteru skládky a podloží, vč. lokalizace porušených zón v podloží

  • vrtné práce - byl zřízen monitorovací systém sestávající se ze 6 ks vystrojených hydrogeologických vrtů (HG vrty) HJZ-1 - 6, ze 3 ks nevystrojených sond provedených strojním způsobem S-1 - 3 a ze 17 ks úzkoprofilových ručních závrtů; jednotlivé objekty byly situovány na základě výsledků geofyzikálního průzkumu a posouzení hydrogeologických podmínek na lokalitě
  • byl proveden geologický popis skladby skládkového tělesa a nebližšího okolí
  • hydrodynamické zkoušky byly provedeny na nově zřízených HG vrtech
  • vzorkařské práce sestávající se z odběrů vzorků zemin, podzemních a povrchových vod, vzorků sedimentů v korytech vodních toků a vzorků ukládaných odpadů
  • byly provedeny laboratorní analýzy všech odebraných vzorků

Průzkumnými pracemi byla prokázána kontaminace prostředí polutanty antropogenního původu. Jedná se o látky ze skupiny fenolů (velmi složitá matrice fenolických sloučenin a jejich derivátú), látky BTEX, polyaromatické uhlovodíky a uhlovodíky C10-C40 (kvantitativně největší podíl vzorku tvoří ropné uhlovodíky C10-C15). Přítomnost těchto látek byla ověřena v horninovém prostředí zkoumaného prostoru skládky a v okolních ekosystémech.

Největší znečištění bylo zjištěno v centrální části skládkového tělesa s největší mocností odpadů. Ve vodách odebraných z tělesa skládky, oproti přirozenému pozadí, je překročena hodnota fenolů a ukazatele C10 - C40 (v řádu jednotek až stovek). Hodnoty toluenu, etylbenzenu a xylenu jsou oproti přirozenému pozadí překročeny v řádu stovek až tisíců. Velmi výrazná kontaminace byla potvrzena i ve vodě odebrané z tělesa skládky v jihovýchodní části.

Uložené nebezpečné odpady jsou neustále promývány podzemní vodou, která do tělesa skládky proniká z důvodu jejího netěsného dna. Dále bylo prokázáno, že toxické kontaminanty, přítomné v tělese skládky, jsou trvale vymývány srážkovými vodami vnikajícími do tělesa skládky skrze nekvalitě provedenou izolaci po obvodu skládky, a následně kontaminované skládkové vody pronikají severní patou skládky do údolní nivy.

V podzemních vodách, odebraných pod patou skládky, v místě přechodu terénu do údolní nivy, dosahují hodnoty ropných uhlovodíků stovek mg/l, stejně tak koncentrace fenolů. Znečištění látkami BTEX se pohybuje v řádech tisíců µg/l. Oproti přirozenému pozadí jsou překročeny hodnoty některých zástupců PAU.

Část kontaminovaných podzemních vod vytéká z nedokonalého drenážního systému v patě skládky na povrch a dotuje bezejmenný vodní tok, který je levobřežním přítokem toku Špandava, která se dále vlévá do toku vyššího řádu, kterým je Výrovka. Koncentrace prioritních kontaminantů v povrchových vodách prokazatelně přesáhly limity dané současnou platnou legislativou. U vodního toku Výrovka a Špandava se jedná o ropné uhlovodíky, které byly detekovány v řádu jednotek až desítek mg/l. V bezejmenném toku ústícím do Špandavy, tekoucím ze směru od tělesa skládky, byl kromě ropných uhlovodíku v nadlimitních hodnotách zaznamenán toluen, etylbenzen, naftalen a fenanthren. Fenoly analyzované jako skupinový ukazatel dosáhly v povrchových vodách koncentrací v řádu jednotek mg/l.

Kontaminace podzemních a povrchový vod bezejmenného toku, Špandavy a Výrovky jednoznačně pochází z uložených odpadů v prostorách bývalého lomu. Znečištění závadnými látkami se z tohoto ohniska neustále šíří a stabilně zamořuje horninového prostředí a všechny složky ekosystému v dotčeném prostoru.

Na základě zjištěných skutečností je míra rizik, plynoucích z existence nezabezpečeného tělesa bývalé skládky “Vlčí důl“, daná překročením legislativních norem. Tímto je doložena existence závadného stavu, který je nezbytné urychleně řešit.

Z důvodu prokázání významné migrace polutantů z tělesa skládky a dotaci podzemních a povrchových v oblasti těmito nebezpečnými látkami, a tím i ohrožení ekosystémů ve vodních tocích a v údolí pod skládkou, doporučujeme kompletní technické zabezpečení skládky s následnou rekultivací.

Menu

TOPlist